Životopis Hildegard von Bingen – průkopnice holistické medicíny

Sv. Hildegarda z Bingenu, desátá dcera šlechtického rodu, se narodila 16. 9. 1098 v Bermersheimu u Alzey (na území Německa). Byla dcerou rytíře Hildeberta a Mechtildy. Rodiče ji už před narozením zaslíbili Bohu. V osmi letech byla svěřena do výchovy benediktinek v klášteře v Disibodensbergu.  Zde, pod vedením své tety Jutty von Sponheim, prožila svůj život zasvěcený Bohu, studiu a rozvíjení svých mimořádných talentů. V roce 1112 složila řeholní sliby a postupně se stala respektovanou abatyší.

Hildegardě však nebylo souzeno žít v tichém ústraní. Již od dětství prožívala různé vize v bdělém stavu, které dlouho tajila. Až kolem čtyřicítky začala zaznamenávat v latině své neobyčejná vidění z oblasti teologie, filozofie, přírodovědy a o příčinách a léčení nemocí, z nichž vzešlo její monumentální dílo Scivias (Poznej cesty Páně). Toto první dílo jí však nepřineslo jen slávu, ale také konflikty.

Hildegarda nebyla pouze významnou mystičkou. Byla uznávanou autorkou, která kromě Scivias napsala i Causeae et Curae a Physica, díla považovaná za předchůdce moderní celostní medicíny. Její spisy o léčivých rostlinách a léčebných postupech se zaměřují na harmonii těla, mysli a ducha, a zdůrazňují rovnováhu jako klíč ke zdraví. Své znalosti rozšířila i řadou kompozic sakrální hudby, nejznámější z nich je Ordo Virtutum (Řád ctností)

Její vliv přesáhl hranice kláštera. Hildegarda se stýkala s císařem Barbarossou, papeži a dalšími významnými osobnostmi své doby. Její poslední velké dílo, Liber divinorum operum (Kniha božských děl), je fascinující sondou do vesmíru a člověka, kde vidí člověka jako středem a odrazem celého stvoření. Její filozofie zdůrazňuje jednotu a propojenost všeho živého, a tento koncept harmonie se prolíná celým jejím dílem.

Hildegarda zemřela dne 17. září 1179 ve věku 81 let, ale její odkaz žije dál. Je uctívána jako světice a její práce dodnes inspiruje terapeuty, lékaře a všechny, kteří se zajímají o celostní přístup k životu a zdraví.